ORIGINÁL HAVAJSKÁ SPZ

Tato značka je sice hnusná a pokroucená, ale má příběh. Když jsem ji věšel na chodbu, přiběhla Hanka a důrazně mě říká :

„Snad tady takový hnus nechceš pověsit? Vždyť máme v kuchyni pěknou a krásně čistou“?

„No jo, říkám jí, ale o téhle mám co říct.“

Byl to jeden krásný a prosluněný den na ostrově Kauai. Rozhodli jsme se jít do pralesa na trail. Nebyl to jen tak obyčejný trail, byl to návrat do samotného středu ostrova, na nejdeštivější místo na Světě, pod horu Wai’ale’ale.

Poprvé jsme toto místo navštívili v roce 2015 a hned napoprvé se nám podařilo dojit až k samotnému kráteru Blue Hole, pod Rippling water’s (zurčící vodu) . Tenkrát to bylo víceméně o náhodě a do karet nám hrálo počasí. Do dnes to považuji za svůj nejtěžší, ale zároveň nejhodnotnější výkon na Kauai vzhledem k faktu, že toto místo je za deště nedostupné a prší zde 350 dní v roce.

Zkrátka po vysilujicích pěti hodinách jsem stanul v kráteru Blue Hole přímo ve středu ostrova.

Tentokrát byl ale cíl trochu jiný. Vzhledem k extrémnosti a délce minulého podniku jsme museli spoustu věcí a zajímavých míst vynechat, Jedním z nich byl Jungle trail, který jsme měli v plánu zdolat.

Sluníčko svítilo, ovšem nad horu Wai’ale’ale se snášela těžká mračna. Tato cesta však utrpěla vážné poškození při extrémních záplavách v min roce. I když se zde do vnitrozemi dalo dojet terénním autem s náhonem 4x4x, tak tentokrát jsme měli co děla- pěšky. Popadané stromy, stržené mosty a hluboké brody, byly konečnou i pro ty nejodolnější auta.

Nástup pod úpatí hory je velmi dlouhý a úmorný. Až na jeho konci, po cca 8mi kilometrech, začíná samotný trail potokem ke kráteru.

Zhruba někde uprostřed této cesty je dosti hnusný, hluboký a smrdutý brod přes cestu, který nejde nikudy obejít. A právě v tomto brodu resp. na jeho konci jsem v blátě našel tuhle značku. Musel ji zde ztratit nějaký Jeep, který najel na kmen nebo na kámen.

Pokud vás zajímá jestli jsme dosáhli našeho cíle, musím vás zklamat. Cesta byla natolik rozbitá a bahnitá, že jenom na začátek Jungle trailu to trvalo 4hodiny.

Samotný trail byl v zoufalém stavu. Stezka byla úplně zarostlá vegetací. Pravděpodobně zde nikdo od povodní nešel a prales si ji tak bral zpět. Pokoušeli jsme se zhruba kilometr projít, ale nakonec jsme to vzdali a vrátili se zpět. Z trailu mě tak na památku zůstala tato značka. A tohle je její příběh. O té pěkné v kuchyni, můžu tak maximálně říct, že je z Wallmatu.