WAIMEA CANYON
Tomuto kaňonu se také přezdívá GRAND CANYON PACIFIKU. Najdete ho na ostrově Kauai
Waimea Canyon je čtrnáct kilometrů dlouhý, dva kilometry široký a hluboký je neuvěřitelných 900 metrů.
Není sice tak veliký jako Grand Canyon v Arizoně, ale na Havaji je to doslova geologický zázrak. Jak se na tak malém prostoru, jakým je ostrov Kauai, mohlo vytvořit něco tak obrovského jako Waimea Canyon, je nepochopitelné. Můžou za to prudké deště, které ostrov zalévaji od pradávna.
Půda je zde tvořena sytě oranžovo – červenou barvou zdejšího jílu. Ten se mimo jiné používá na barvení zdejší ručně vyráběné soli, nebo na barvení originálních triček Red dirt.
Cesta nahoru do kaňonu je poměrně dlouhá a překonává převýšení 4000ft (1300m). To znamená, že se rázem ocitáte v jiném podnebním pásmu než dole u Pacifiku. Tady na hoře v SP (State Park) Waimea Canyon je teplota o 10st nižší než dole na pobřeží. Panují tu však zcela odlišné klimatické podmínky. Jižní strana pobřeží u města Waimea odkud se vyjíždí nahoru ke kaňonu je nejsušší a nejteplejší částí ostrova.
Teploty se zde celý rok pohybuji kolem 30st. O necelých 20km dále nemůže snad být klima rozdílnější. Hustá oblačnost a deště, které pravidelně zkrápějí náhorní plošinu nad kaňonem, zásobují prakticky celý ostrov ohromným množstvím vody.
To znamená, že pokud vyjedete nahoru v krátkém tričku, nahoře budete vděční za mikinu a nepromokavou bundu. Večer se teploty můžou teploty projevit ještě o něco výrazněji.
V SP Kokee, který navazuje na SP Waimea Canyon, můžou teploty v noci klesat až k 10st. Vyjímečně můžou klesnout i k 0. Takže pokud se zde chystáte kempovat doporučuju si sebou přibalit i teplý spacák.
Vraťme se však na začátek Waimea kaňonu. Po cestě je k dispozici několik odpočívadel, z kterých se dá pozorovat jak kaňon tak okolní zvláštnosti přírody. Musím říct, že každá vyhlídka je něčím vyjímečná. Na cestu do Waimea kaňonu je je potřeba si vyhradit celý den. Ani ten vám však nebude stačit.
Když se na vás usměje štěstí, může se stát že tu budete téměř sami, jako se to podařilo nám. Jindy však tohle místo okupují stovky lidí.
Když jsme dojeli na první vyhlídku do kaňonu byli jsme oba hypnotizovaní jeho velikostí.
Je však velmi důležité si přivstat, protože kaňon se nalézá ve vnitrozemí ostrova a ten se pravidelně kolem oběda začíná halit do neprostupné mlhy a později hustého deště.
Celá tato oblast je součástí národního parku Kokee, který je doslova prošpikován, nespočtem trailů. Ať už v blízkosti Waimea kaňonu, tak na náhorní plošině Alakai, nebo směrem ke strmému pobřeží NaPali. Dnes jsme měli v plánu podniknout trail k vodopádům Waipo’o na konci kaňonu.
Jedná se o několika hodinový trail po samém okraji kaňonu až na jeho druhou stranu nad vodopády Waipoo falls .
Nacházíme se na druhé straně kaňonu a pozorujeme helikoptéry pod námi.
Stezka má nespočet nádherných vyhlídek, ze kterých jsou úchvatné výhledy do kaňonu.
Nakonec se nám podařilo dojít až nad samotné vodopády. Za touto hranou padá voda kaskádovitě do hloubky přes 500m.
O kousek výše využíváme čisté tůně k osvěžení a krátké koupeli.
Lilie tu rostou v obrovských lánech a dokážou provonět snad kilometr čtvereční lesa.
Pro návrat jsme zvolili alternativu Black Pipe Loop trail, který vede oklikou přes deštný prales. Trail se zanořuje podstatně hlouběji do tropického pralesa. Stezka překonává několik údolí, kterými protékají potoky napájející vodopády ve Waimea kaňonu. Je tu možné pozorovat divoké květiny ale i divoká zvířata. Za celou dobu jsme nepotkali jediného člověka. Trail nám i se zpáteční cestou trval necelých 5 hodin.
Než jsme dorazili k autu začala se v pralese povalovat hustá mlha. Předzvěst každodenního deště na sebe nenechala dlouho čekat. S prvními kapkami nasedáme do auta a vydáváme se dolů na pobřeží. Během cesty se sebe postupně sundáváme mokré bundy a pod sebou vidíme jižní pobřeží, kde je krásně jasno a teploty se blíží 30st.
