PANSKÁ SKÁLA

Tuhle lokalitu jsem poprvé navštívil už v roce 1984 a musím říct, že jsem z toho měl velký zážitek. V okolí se nalézá několik velmi zajímavých cílů kam se můžete vydat. SKALNÍ HRAD SLOUP, Modlivý důl, hrad Bezděz, sklářské muzeum v Novém Boru, nebo rozhledna Na Stráži.

Vznik Panské skály je spojen s nárazem kontinentální africké litosférické desky do evropské. Díky tomu v krajině vznikly nové tektonické zlomy z kterých vytékalo magma. Toto magma však zůstalo v sopouchu a nikdy se nedostalo na povrch. Uvězněné magma začalo velice pozvolna chladnout, čímž začaly vznikat typické čedičové sloupce, které dnes můžeme pozorovat.

Na místě skály bývalo dříve asi třicet metrů vysoké návrší, na jehož vrcholku stály tři kříže. Původně proto místo neslo název Křížový vrch nebo Kalvárie.

Když místní obyvatelé zjistili, že vrch je složen z čediče, začala těžba čedičových sloupů, které obyvatelé využívali jako stavební materiál. Právě díky nim byla postupně odkryta vnitřní stavba vršku.

Těžba pokračovala až do roku 1913, kdy byla zakázaná.

Vzniklou jámu rychle zaplnila dešťová voda, čímž zde vzniklo jezero. I přes zákazy se těžba ještě občas opakovala během první světové války.

Za druhé světové války byl zpracován projekt, podle něhož se mělo těžit mimo hlavní stěnu do hloubky a až k silnici. Vytěžené sloupky měly chránit ponorkovou základnu na severu Německa na ostrově Helgoland. Následnou těžbou se vytvářela současná podoba skály. Vytěžený materiál byl vyvážen také do zemí Beneluxu, kde se využíval pro stavbu přímořských hrází, jelikož čedič má značnou chemickou odolnost proti mořské vodě.

Definitivní zákaz se objevil až roku 1948. Od roku 1953 byla Panská skála úředně vyhlášena Národní přírodní památkou.

Nedaleko Panské skály stojí SKALNÍ HRAD SLOUP který také doporučuju navštívit.