HRAD PERNŠTĚJN
Mezi řekou Svratkou a jejími přítoky, na kopci nad městečkem Nedvědicí, stojí jeden z našich nejzachovalejších a nejkrásnějších hradů – Pernštejn. Zachoval se dodnes jakoby zázrakem ve své neporušené gotickorenesanční podobě tak, jak jej dostavěli v první polovině 16. století Pernštejnové, tehdy nejbohatší a nejmocnější panský rod Českého království.
Pernštějn je jedním z nejlépe dochovaných středověkých hradů postavených v Česku. Slovo Pernštějn, pochází z německého „Bernstein“ = Medvědí skála.
Určitě na to měla nemalý vliv skutečnost , že hrad nebyl nikdy dobyt. A to ani při intezivním dobývání Švédy roku 1645 kdy hrad obléhala početná převaha 6000 mužů ve neprospěch obrany hradu, která čítala pouze 200 mužů.
Tehdy přišla o střechu horní část hranolové věže a její druhý spojovací můstek, po kterém dnes zbyly pouze rýhy ve stěně. Na hrad bylo vypáleno z protějšího kopce 360 dělových střel, avšak hradu žádnou větší újmu nezpůsobily. Po 14ti dnech obléhání však švédové ustoupili a dobývání hradu vzdali.
Pernštějnu se také přezdívá mramorový hrad. Byl totiž postaven z místního nedvědického mramoru, pro hrady dost netypického materiálu.
Ve vyšších patrech hradních zdí si nelze nevšimnout vystupujících arkýřů posazených na zdobných krakorcích. Právě tyto arkýře způsobují, že se hrad směrem k vrcholu rozšiřuje – horní část hradu má větší plochu než přízemí.
Areál hradu je tak jedinečný, že se zde natáčelo už přes 50 filmů a pohádek.
Natáčela se zde např. Johanka z Arku, byl francouzským hradem ve Třech mušketýrech, objevil se v seriálu Mladý Indiana Jones či v pohádce Sedmero krkavců.
Hrad byl základnou pánů z Pernštějna a jeho základy byly položeny roku 1270-1285
Malá kavárna před vstupem na 5. hradní nádvoří
Hrad je na místní poměry monumentální.
Mramorové ozdobné arkýře
Tak pěkný gotický hrad jsem ještě v ČR neviděl.
Pohled z nástupní rampy.
Hlavní vstup do hradu
Hlavní vstup do hradu
Sklípková klenba ve vstupním sále
Dnes již nefunkční dřevěná výlevka z hradní kuchyně.
malý pokojík
Spojovací můstek mezi hradem a hradní věží je přístupný v základním okruhu.
Mramorové schody na vyhlídkovou věž. Hradní palác je naprostý labyrint chodeb a síní. Jeho specialitou jsou úzká levotočivá schodiště, které znesnadňovaly útočníkům používat meče v pravé ruce. naopak obránci mohli sekat a máchat meči naplno. Snížené horní východy spolu s vysokým posledním schodem donutily útočníky sklonit hlavu a fungovaly jako gilotina.
V areálu hradu roste prastarý tis, ke kterému se váže legenda. Pokud urve vichřice stromu větev, spadne kus věže. Proto je tis pečlivě ošetřován a chráněn. Zanikne-li tis, je s Pernštejnem konec. Naposled se tisu ulomila větev na počátku dubna 2005 a dva týdny poté podlehla hradní sýpka i s uskladněným depozitářem ničivému požáru. Strom je tak od věky svázán s hradem.
V současné době probíhá obnova vrchnostenské okrasné zahrady na hradě Pernštejně, a sice do podoby z počátku 19. století, kdy patřila mezi patnáct nejvýznamnějších zahrad na Moravě a ve Slezsku.
prapor Moravské orlice na Hranolové věži
Pohled na spojovací můstek z Hranolové věže.
Gotická kuchyně , kde se točila např. pohádka „Čert ví proč „
přípravna u kuchyně
Malá jídelna.
Hradní Koupelna je jedinou místností, kde stála a dodnes se zachovala kachlová kamna z 16 století.
Lovecký sál
Přijímací sál z kterého vedou chodby do všech částí hradu
Pozdně gotické hrady většinou nemají pěknou výzdobu. Pernštějn, ale uvnitř skrývá noblesní zámecké místnosti nových stavebních stylů (baroko, rokoko, klasicismus, časný romantismus…), které svým provedením a kvalitou předčí i některé zámky.
Hradní kaple
