JESTLI UŽ NENÍ NEJVYŠŠÍ ČAS JET DOMŮ

Už jsem vám vyprávěl, jak jsme jednou s Hankou měsíc cestovali po ostrovech Andamanského moře a při návratu na západní pobřeží Krabi jsme se sekli a přijeli o jeden den dřív ? 🙂

Naplánovat si dovolenou v tropech na celý měsíc je skvělá věc. Ovšem musíte si také uvědomit, že čas zde plyne o něco pomaleji než u nás. Hodinky jsme sice měli, ale datum jsme tak nějak nekontrolovali. Až jsme jednou, a bylo to už na samotné hranici s Malajsií na ostrově Koh Lipe usoudili, že už je čas k návratu. Pozítří nám letí domů letadlo z Krabi a to je nějakých 600km daleko. Ani nevím jak jsme mohli takovou dálku procestovat za 3 týdny. S chlápkem u stánku jsme se dohodli, že cestovat takovou dálku speed boatem by byla sebevražda a že je mnohem pohodlnější i levnější doplout lodí na pevninu do Satunu a pak se zpátky do Krabi vydat přes Trang malým mikrobusem.

Dle dohody jsme ráno vypluli k Lipe. Během cesty vystřídali několik dopravních prostředků a na večer jsme dorazili do Ao Nang v Krabi.

Po šesti hodinové cestě přes tři provincie Satun, Trang, Krabi jsme přijeli zničení do Ao Nang. Chceme se ubytovat a paní v recepci říká, no ale já vás tady nemám? To není možné říká Hanka předevčírem jsme bookovali ubytování přes internet. No to ano, ale až na 20 a dnes je 19…. Ty vole, my jsme si mysleli, že už zítra letíme domů a my tu máme ještě 2 dny… Úplně jsme ztratili pojem o čase. Ale taky dobrý, máme 1 den dovolené navíc. No hlavně, že to nebylo naopak……

Akorát jsme neměli kde spát, protože náš hostel byl beznadějně plný. To jsou ale věci které se v Thajsku řeší za pochodu a narychlo jsme si zabookovali 1noc v nějakém hotelu poblíž. A tak jsme si našli tenhle vymazlený resort. Pro nás je po tom stanování všechno vymazlené. Byl sice o pár stovek dražší, ale musím říct, že to stálo za to.

Byl to náš nejlepší resort v kterém jsme v Thajsku spali. Na to, že jsme tím vlastně zaplácli náš omyl a vůbec jsme nevěděli do čeho jdeme, tak se nám to náramně povedlo. Škoda, že jen na jednu noc….Cesta k našemu resortu, byla lemována samými Plumeriemi a ta vůně….. No a ten přebytečný den jsme si náramně užili na Railey beach, kde jsme strávili celý den až do večera.

Cestu na letiště jsme nakonec zvládli bez větších problémů a odletěli jsme na čas. Horší je ten návrat do reality. Únor není pro naše zeměpisné podmínky ten nejlepší měsíc na aklimatizaci. lépe se to zvládá při cestě tam, ale nesmí být metr sněhu 🙂

No Responses

  1. Pavla Adámkova napsal:

    Moje plumerie teď vypadá uboze

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *